Na trhu se objevují neseriózní účetní firmy, částečné řešení přinese směrnice

Článek v magazínu Ekonom
Praha, 18. 7. 2019

Najít kvalitní účetní není pro podnikatele jednoduchý úkol, na trhu se objevují neseriózní účetní firmy, které mohou podnikům svým chybným postupem nejen zkomplikovat život, ale i způsobit škodu. Rozdílnou úroveň poskytovaných služeb způsobuje mimo jiné nedostatečná regulace i neexistence profesní komory, která by, podobně jako auditory a daňové poradce, zastřešovala všechny členy účetního oboru.

Více

Přestože ministerstvo financí uznává, že je to jedním z možných nástrojů pro zajištění vyšší kvality účetních závěrek, o jejím vzniku neuvažuje. Určité zpřísnění podmínek nicméně přinese evropská směrnice týkající se evidence skutečných majitelů. Lhůta pro její implementaci do českého právního řádu končí v lednu příštího roku. „Opatření se dotkne vydávání živnostenského oprávnění společnostem, jež chtějí poskytovat služby účetních porad‑ ců a vedení účetnictví nebo už je poskytují,“ uvedl mluvčí resortu Zdeněk Vojtěch. Novou překážkou výkonu živnosti bude fakt, že skutečný majitel firmy nebo člen statutárního orgánu není bezúhonný.

Řada odborníků nicméně  na potřebu  profesní komory a dalších opatření stále upozorňuje. Komory ověřují kvalifikaci osob, které do dané profese vstupují, a hlídají dodržování pravidel při jejím výkonu. „A je‑li něco porušeno, udělují pokuty, v krajním případě odebírají licenci nebo osvědčení. Dotyčný pak nadále nemůže profesi vykonávat. K tomu u účetní profese nedochází,“ prohlašuje Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních. Ta sdružuje účetní, kteří prošli speciálním vzdělávacím programem a disponují dokladem o odborné kvalifikaci.

Vašek v této souvislosti upozorňuje, že pojem „účetní“ je v Česku chápán dost široce – zahrnuje i osoby, které komplexní vzdělání nemají a jejich práce je spíše administrativního rázu. „Jedinou náplní takového účetního je vystavování faktur dle zadaných instrukcí nebo zapisování přijatých faktur,“ doplňuje. Rozdíl mezi tímto typem a certifikovaným účetním vysvětluje na anglických pojmech bookkeeper a accountant. „Bookkeeper je zadavač dat, často jej nahrazují automatizované systémy, zatímco accountant má být partner podnikatele, který sestavuje účetní výkazy, které je schopen interpretovat. Čeština uvedené nerozlišuje,“ říká.

Kdo se tedy může stát podle tuzemských pravidel účetním? Předně platí, že tuto profesi mohou lidé vykonávat buď jako kmenoví zaměstnanci ve firmě, nebo externě na základě živnosti. V případě druhého je třeba živnostenskému úřadu doložit vzdělání a praxi v oboru. Konkrétní podmínky stanoví příloha živnostenského zákona. Ta mimo jiné říká, že účetním se může stát i ten, kdo nemá vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání v oboru, ale získal osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci, a má pětiletou odbornou praxi.

V případě interních účetních – zaměstnanců pak záleží čistě na zaměstnavateli, zda se rozhodne dotyčného uchazeče o práci přijmout. „Účetního fakticky může dělat kdokoliv, kdo se do této role pasuje a tvrdí o sobě, že je účetní,“ prohlašuje Vašek.

Vybírejte účetního stejně jako obchodního partnera

Podnikatelé by měli být podle odborníků při výběru účetních ostražití a nepodcenit ho. „Měli by tomu věnovat minimálně stejnou pozornost jako výběru obchodních partnerů nebo dodavatelů materiálu,“ myslí si právník Věroslav Sobotka z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podnikatelům proto radí, aby si zjišťovali reference u bývalých zaměstnavatelů a klientů. „I když si najmou externí účetní, jsou právě oni v první linii odpovědní,“ zdůrazňuje.

Firmy nesou za vedení svého účetnictví odpovědnost. Výběru účetních by tak měly věnovat pozornost jako při výběru obchodních partnerů.

Neúplné vedení účetnictví je porušením zákona o účetnictví. Tento a další prohřešky ve správním řízení projednávají finanční úřady, které mohou podnikům vyměřit pokutu. Při jejím stanovení vychází z hodnoty aktiv.

K opatrnosti nabádá i advokátka Tereza Jarošová z kanceláře Vilímková Dudák & Partners. „Občas účetnictví poskytují i osoby například po týdenním kurzu, kde je opravdu velké riziko nějaké neznalosti. Pro daňové otázky je pak vždy lepší obrátit se přímo na daňového poradce, nikoliv účetní.“ doporučuje.

V praxi se podnikatelé setkávají s řadou problémů, které jim (v lepším případě) přinášejí jen větší administrativní zátěž. Typicky při uvedení špatného data, kdy došlo ke zdanitelnému plnění, nebo chybném zahrnutí dokladu do jiného období. „To se následně projeví nesprávností v kontrolním hlášení. Důsledkem je nutnost podávat dodatečná přiznání a následná kontrolní hlášení,“ uvádí Jarošová. Setkává se i s tím, že účetní znají jen „povrchně“ problematiku daně z přidané hodnoty. „Velmi často neodhadnou, že došlo k překročení limitu pro povinnou registraci k DPH, případně ohýbají účetní výkazy tak, aby k registraci nedošlo,“ uvádí. To následně znamená pozdní registraci k DPH, a tedy povinnost uhradit daň zpětně.

Jinou obvyklou chybou je zahrnování nákladů, které  ale do daňových nákladů nepatří. „Například obleky nebo kabelky a podobné extrémy.  Podnikatel tak nese riziko, že mu finanční úřad doměří daně a udělí pokutu,“ dodává Jarošová. Zejména menší podnikatelé podle ní často najmou levného externistu ve snaze ušetřit a poté se musí potýkat s následky.

Konec spolupráce a vymáhání škody

Co dělat, když se účetní dopustí chyby? V případě zaměstnance může firma požadovat náhradu škody podle zákoníku práce, ale jen do čtyřapůlnásobku jeho průměrné mzdy. „Ovšem pouze za škodu, kterou nezpůsobil úmyslně, nestačí tedy nedbalost,“ upozorňuje Jarošová.

Externí účetní odpovídá za způsobenou škodu podle občanského zákoníku. „Musí se prokázat porušení zákonné či smluvní povinnosti, stačí ale z nedbalosti, dále vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením a vznikem škody,“ doplňuje Jarošová. Účetnímu tak vedle ukončení spolupráce hrozí, že poškozený podnikatel rozpoutá soudní spor o náhradu škody.

Při najímání externích služeb účetního je namístě prověřit, zda má dotyčný odpovídající pojištění odpovědnosti. Ze zákona tuto povinnost, na rozdíl od daňových poradců, nemají. Vedle toho je pak podle Sobotky klíčová samotná smlouva uzavřená mezi podnikem a účetním. V ní je možné vymezit odpovědnost za škodu včetně sankcí a náležitého pojištění. „To pak pomůže při řešení škod způsobených chybou poskytovatele účetních služeb,“ dodává.

Poškozený podnikatel může rozpoutat soudní spor o náhradu škody. V případě externisty, na rozdíl od zaměstnance, stačí nedbalostní zavinění.

Stát by měl situaci řešit

Situaci v oboru by podle Vaška  existence profesní komory pomohla, na druhou stranu by bylo namístě zamyslet se nad komplexnějším řešením. Předně by stát měl rozlišovat různé kategorie účetních a tyto kategorie navázat na velikost účetní jednotky a její obsahové potřeby. Zákon o účetnictví vymezuje mikro, malé, střední a velké účetní jednotky podle kritérií, jako je roční čistý obrat, výše aktiv či počet zaměstnanců. Podle Vaška ne všichni nutně potřebují certifikovaného účetního. „Zejména podnikatelé v rozsahu takzvaných mikro účetních jednotek.“ doplňuje.

Zároveň by si stát měl ujasnit i to, zda je nezbytné, aby všechny účetní jednotky zveřejňovaly své účetní závěrky v obchodním rejstříku. „Mělo by se v této povinnosti ulevit mikro účetním jednotkám, lze zveřejňovat jen vybrané ukazatele, ale nikoliv účetní závěrku celou.“ říká šéf Komory certifikovaných účetních. A dodává, že v případě povinně zveřejňované účetní závěrky neověřené auditorem, ke které má v zásadě kdokoliv přístup, by bylo vhodné, aby pod takto publikovanými dokumenty byly podepsány osoby s relevantní profesní kvalifikaci a praxí.

 

Článek je k dispozici zde.

Zaveďte přísná pravidla pro účetní, volají podnikatelé i seriózní firmy z oboru

Tisková zpráva a její ohlasy v médiích
Praha, 15. dubna 2019

Situace v oboru účetnictví přestává být v Česku udržitelná. Poté, co se v jiných sektorech podnikání situace postupně kultivuje, začaly se právě do oblasti účetnictví stahovat různé neseriózní či podvodné firmy.

Více

Obor v Česku bojuje o dobrou pověst. Stát přitom situaci zatím neřeší a vytváří tak rizikové prostředí pro tisíce podnikatelů a malých firem, které si nechávají účetnictví zpracovávat externě a mohou se kvůli neseriózním či podvodným účetním dostat do problémů.

O zlepšení obrazu svého oboru usilují také seriózní účetní firmy a jejich organizace. „Institut certifikace účetních potažmo Svaz účetních a zejména Komora certifikovaných účetních, usilují již více než dvanáct let o daleko náročnější podmínky pro živnostenské oprávnění k výkonu vedení účetnictví,“ zdůrazňuje Jaroslav Louka, předseda představenstva Institutu certifikace účetních.

Podle něj by především měla skončit současná praxe, kdy účetního může dělat prakticky každý, kdo umí část a psát. „Pro střední a velké účetní jednotky by měl mít odpovědnost za ‚věrný a pravdivý obraz účetnictví‘, respektive účetní závěrku hlavní účetní, který by měl být ‚certifikován‘, to jest projít profesním vzděláváním a ověřením kvalifikačních předpokladů pro takto odpovědnou pracovní pozici. Stejně jako je tomu u dalších profesí, například daňový poradce, auditor, nebo i některá náročná dělnická povolání, kde je vysoké riziko společenské škody,“ dodává Jaroslav Louka.

Účetním může být kdokoliv

Podobně se na problém dívají i podnikatelské organizace. „Bohužel se opravdu v minulosti nastavil přístup, že účetním může být kdokoliv a rekvalifikace na účetního byly dlouhou dobu jedny z nejvyhledávanějších. Podmínky udělení živnostenského oprávnění pro vedení účetnictví jsou pouze v obecné rovině a doložené praxi, nikoliv však na doložení profesní zkoušky, což v důsledku podnikatelům neprospívá,“ konstatuje Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Navíc za současné situace, kdy je ekonomika na vrcholu a došlo k nárůstu počtu podnikatelů, zejména pak malých podniků a živnostníků, roste potřeba externích účetních poradců. A s tím i riziko, že živnostník narazí na nespolehlivou či neseriózní firmu. „Vnímáme, že nabídka kvalitních účetních poradců, kteří jsou podnikatelům partnerem, je limitovaná a lze to přirovnat i různým řemeslům, o nichž často mluvíme a které nám chybí,“ dodává Věroslav Sobotka.

Proč je právě oblast účetnictví pro neseriózní firmy tak atraktivní? Na rozdíl od daňových poradců nebo auditorů, kteří v plné míře zodpovídají za výsledky své práce, totiž za účetnictví v plné míře zodpovídá sám podnikatel i v případě, že ho nechá zpracovat odbornou firmu. Pro neseriózní firmy tak znamená špatně odvedená práce v oblasti účetnictví výrazně menší riziko, než pro daňové poradce a auditory.

Zaveďte povinné pojištění, žádají malí podnikatelé

Právě z toho důvodu malí podnikatelé, kteří se již s neseriózními účetními firmami setkali, tlačí na to, aby také pro účetní bylo povinné členství v odborné komoře a také ze zákona předepsané pojištění za škody, které svým jednáním mohou zákazníkům způsobit. Zatímco daňoví poradci jsou ze zákona povinně členy Komory daňových poradců, účetní podobnou povinnost nemají. A zatímco třeba cestovní kanceláře se musejí na škody způsobené zákazníkům pojistit, přestože obvykle dosahují „jen“ několik tisíc nebo desítek tisíc korun, účetní, kteří mohou svými chybami zákazníkům způsobit škody ve výši milionů či několika desítek milionů korun, povinné pojištění nařízené nemají.

Také profesní organizace účetních kladou na pojištění velký důraz. „Povinné pojištění může pomoci zahojit následky, které nekvalitní účetnictví způsobí. Účetní, kteří ke své práci přistupují odpovědně, si uvědomují, jaké riziko nesou a dobrovolně se pojistí. Z nedávného průzkumu, který jsme provedli, se ukázalo, že je pojištěno zhruba 80 procent našich členů, což ukazuje na poměrně silný morální kredit,“ konstatuje Magdalena Králová, prezidentka Svazu účetních České republiky.

Otázku pojištění by podle ní neměli podceňovat ani podnikatelé, kteří se na účetní firmy obracejí. „Doporučuji všem, aby se při sjednávání smlouvy o vedení účetnictví nebáli na profesní pojištění poskytovatele zeptat,“ zdůrazňuje Magdalena Králová.

Povinné členství by vyčistilo trh

Přínosem by podle ní mohlo být i povinné členství v profesní organizaci. „Pokud jde o povinné členství v profesní organizaci, samozřejmě by uživatelé účetnictví získali více jistoty, a to zejména proto, že vstup do profese by se omezil. Možnost získat živnostenské oprávnění je velmi jednoduchá, vstup do profesní komory by byl vázán pravděpodobně na profesní zkoušky a praxi, tak je např. splňuje náš Systém certifikace účetní profese. V rámci samosprávné komory pak funguje i disciplinární odpovědnost,“ podotýká Magdalena Králová.

Stát přitom podle ní zatím na hlasy volající po nastolení kultivovaného prostředí příliš neslyší. „Zatím to však takto nefunguje a tlaky jsou spíše na deregulaci,“ upozorňuje Magdalena Králová. Podle ní má však i zájmová samospráva, na které nyní struktura Svazu účetních funguje, svůj význam. „Lidé se v ní sdružují dobrovolně s cílem kvalitně pracovat. V rámci Svazu účetních je i silná složka Komory certifikovaných účetních, jejíž členové absolvovali náročný systém certifikace a jsou zavázáni jak k etickému kodexu, tak i pokračujícímu vzdělávání,“ popisuje Magdalena Králová.

Členství konkrétní firmy ve Svazu účetních tak může být pro firmy vodítkem, zda oslovují seriózního partnera. Jinak totiž stát hodil v této oblasti malé a střední podnikatele zcela přes palubu a kultivaci prostředí neřeší. „Situace v profesi není úplně přehledná, a dokud nepomůže legislativa, je důležité, aby se sami klienti orientovali a nepodcenili výběr poskytovatele účetní služby. Svaz účetních má dlouhodobě silný kredit, je ze zákona uznávaným partnerem ministerstva financí i komor, takže členství v rámci něj není vůbec málo, profesní certifikát navíc lze i odebrat, a to už je garance,“ konstatuje Magdalena Králová.

Krytí škod je klíčové

Zavedení přísnějších pravidel podporují i podnikatelské organizace. „Považujeme diskusi o uchopení profesní kvalifikace účetních za správnou a podporujeme ji i ve spolupráci s kolektivním členem naší Asociace – Komorou certifikovaných účetních, která letos oslaví již dvacet let stejně jako certifikace profesně kvalifikovaných účetních. Podporujeme myšlenky, dle nichž výkon účetního poradce a vedení účetnictví by mělo být opřeno o profesní kvalifikaci obdobně jako je tomu u různých řemesel. S tím by samozřejmě mělo být spojeno i povinné pojištění odpovědnosti za vedení účetnictví a výkon účetního poradenství, z něhož jsou podnikatelé kryti, pokud dojde ke škodě v důsledku chybně vedeného účetnictví účetním poradcem,“ dodává Věroslav Sobotka.

Pro malé podnikatele může být ještě rizikovější zavedení nové legislativy v oblasti účetnictví, kterou připravuje ministerstvo financí. Zatímco serózním účetním firmám dá větší možnosti, jak věrněji popsat účetnictví klienta, těm podvodným nebo špatně fungujícím otevře prostor jak toho ještě více pokazit. „Domnívám se, že pravidla účetnictví jsou v naší zemi dlouhodobě nastavena dobře. Základním kritériem je průkaznost a věrný obraz ekonomické a majetkové situace účetní jednotky. S novou účetní legislativou budou posíleny koncepční principy účetního výkaznictví. To přinese naopak určitou volnost v účtování jednotlivostí, což je dobře, protože účetnictví zobrazuje život a ten nikdy nelze předem zatřídit do daných účetních zápisů,“ upozorňuje Magdalena Králová.

Přinese podle ní ale i větší díl odpovědnosti účetních na posouzení situace tak, aby ji zobrazili v účetnictví jako pravý obraz dění ve firmě. „Tím chci říci, že pravidla budou, ale ne taková, aby si je podnikatelé mohli jednoduše odškrtat,“ připomíná Magdalena Králová, že role dobře fungujícího účetního ve firmě ještě výrazně vzroste.

Kvalitní účetnictví zvýší šanci na úvěr

Zároveň upozorňuje, že dobře vedené účetnictví není pro podnikatele důležité jen kvůli finančnímu úřadu. „Účetní data pomáhají totiž nejen ‚spočítat daně‘, ale jsou i věcným podkladem pro ekonomické úvahy. Vizitkou jsou i výstupy, nad jejichž nelogičností se nepozastaví úvěrový specialista v bance či daňový poradce. To by mělo posilovat důvěru v první řadě,“ zdůrazňuje Magdalena Králová.

Bez výrazné kultivace prostředí však podle ní nemůže dojít ke zlepšení současné situace. „Nejsem zcela příznivcem sankcí, ale sama vnímám, že na trhu účetních služeb je celá řada nekvalitních firem. Účetní legislativa počítá i s pokutami a možná by jejich častější aplikace pomohla vyčistit trh ve prospěch kvalitních účetních, kteří vynakládají nemalé úsilí, a nakonec i náklady, na udržení kvality své práce,“ konstatuje Magdalena Králová.

Zpřísnění pravidel pro účetní by podle odborníků mělo být zavedeno i kvůli další legislativě. „Dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, takzvaný AMSL zákon, jsou povinnou osobou ‚účetní‘, s čímž lze jednoznačně souhlasit, a jsou uváděni v zákoně na stejném místě spolu s auditory a daňovými poradci. Bohužel však již nedochází k přesnějšímu definování zmiňované kategorie ‚účetní‘ na rozdíl od jasného vymezení auditorů a daňových poradců relevantním zákonem,“ upozorňuje Věroslav Sobotka.

Z toho důvodu AMSP v rámci připomínkování Akčního plánu boje s korupcí na rok 2019 letos v lednu navrhla, aby v rámci realizace Akčního plánu proběhly veřejné konzultace k záměru na definování a regulatorní vymezení povinné osoby "účetní" v rámci implementace takzvané 5. AML směrnice. „V našem prostředí se více ohlížíme na zákony a vyhlášky, ale nemělo by být opomenuto, že k účetní profesi patří také etika a etický kodex, k němuž by se měl účetní hlásit a měl by jej ctít. Co se týče povinného členství v profesní Komoře, tak to může samo a přirozeně vyplynout z nastavení profesní kvalifikace,“ uzavírá Věroslav Sobotka.

Divoký Západ? Také u evropských dotací

Účetnictví není jediným oborem, kde živnostníci a malé firmy požadují povinné pojištění a stanovení odpovědnosti dodavatelských společností. Podobná situace je také v případě agentur administrujících evropské dotace. Také tady malé firmy přicházejí se svými nápady a vlastními prostředky na kofinancování inovativních projektů. V případě, že najatá administrační firma udělá chybu a zodpovědné ministerstvo přikročí ke snížení nebo odebrání dotace z formálních důvodů, nese veškeré negativní důsledky pouze malá firma žádající o grant. Dotační společnosti totiž v rámci administrace obvykle za nic neručí.

Také to je důvod, proč mají některé resorty, včetně ministerstva průmyslu a obchodu, potíže s malým zájmem žadatelů o některé druhy dotací. Prostředí je pro živnostníky a malé firmy nastavené jako velmi rizikové a nevypočitatelné. Absurdní situace dospěla až tak daleko, že si spousta malých firem zakládá jen kvůli dotaci specializovanou samostatnou společnost, která je oficiálním žadatelem, aby v případě pokut či odebrání dotace neskončila žádost krachem mateřské společnosti.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

 

 

Podvody v účetnictví: Jak mohou účetní odhalit rizikového klienta?

Tisková zpráva a její ohlasy v médiích
Praha, 28. ledna 2019

Daňová trestná činnost je jedna z nejčastějších trestných činností v ČR. Ti, kdo ji mohou pomoci odhalit, jsou především účetní. V případě nestandardních kroků a podezřelých obchodů mají nejen morální, ale především zákonnou povinnost kontaktovat Finanční analytický úřad (FAÚ). Přesto u účetních často převládá pocit “nebýt udavačem”. Zároveň si mnoho účetních, kteří pracují jako OSVČ, povinnosti vyplývajících ze zákona 253/2008 Sb. (tzv. AML zákon o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) a ze zákona o provádění mezinárodních sankcí (69/2006 Sb.) neuvědomují, nebo je dokonce neznají.

Více

Certifikovaní účetní mají naopak dostatek informací, jak případným „alarmujícím“ situacím předcházet a jak následně postupovat. Komora certifikovaných účetních (KCÚ) je o této povinnosti pravidelně informuje, a to nejen formou seminářů a workshopů, které jsou organizovány společně s FAÚ. Už při samotném vstupu do Komory jsou noví členové seznámeni s etickým kodexem, který je pro ně závazný.

Samozřejmě se můžeme ptát, proč účetní nehlásí podezřelé aktivity, když je to vlastně jejich povinností, ale důvody jsou většinou stejné jako u jakéhokoliv jiného povolání:

  • jsou loajální ke svým klientům, ač tím v důsledku mohou ohrožovat i sami sebe,
  • pracují s těmi klienty, které si “sami” vyberou, tj. s poctivými,
  • mají obavy ze ztráty zakázky či obchodu,
  • neznalost AML zákona a povinnosti, hlásit podezřelé obchody,
  • strach z úřadu FAU, který bude chtít nahlížet do účetních dat nebo zabavit hardware.

Bohužel se povinnosti vyplývající z AML zákona netýkají účetních, kteří jsou v pracovním poměru. To v současné době vytváří určitou nerovnost v rámci výkonu účetní profese. Vzniká totiž prostor, který může vést i k obcházení povinností, které jsou pro účetní (OSVČ) závazné. Tato situace není zákonně nijak upravena, což je špatně pro účetní i pro samotný stát.

“Ideální by bylo, kdyby existovala vhodná regulace účetní profese, která by jasně specifikovala jejich právní povinnosti. Účetní, kteří by podle ní jednali, by pomohli ekonomice odhalit nezákonné transakce. Ti, kteří by ji ignorovali, by čekal postih. Celkově by se tak pročistil trh od neprofesionálních účetních,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Abyste jako účetní předešli případným nepříjemnostem, je důležité si před začátkem spolupráce klienta pečlivě zkontrolovat. A to nejen „face to face“, ale třeba i ofocením občanského průkazu či jiného ID dokladu. K ofocení samozřejmě potřebujete souhlas dané osoby s poskytnutím údajů. Zároveň byste měli od klienta obdržet uspokojující odpovědi na všechny nestandardní aktivity či transakce, které se vymykají předmětu činnosti jeho podnikání. Jen tak budete svou profesi vykonávat opravdu profesionálně.

Hlavní faktory, na něž by si účetní měli dát pozor:

  • vysoké příjmy a výdaje na bankovním účtu, které probíhají v hotovosti a bezprostředně po připsání prostředků, ačkoliv tomu neodpovídá sociální situaci jednatele,
  • neschopnost poskytnout součinnost při kontrole podkladů pro účetnictví,
  • majitel účtu je z rizikové destinace,
  • za jednatele jedná někdo jiný, případně je zřejmé, že jednatel společnosti není samostatně schopen vykonávat a řídit podnikatelskou činnost společnosti,
  • za klienta jednají zahraniční osoby, které nemají žádnou vazbu na ČR, a není zjevný důvod, proč chtějí podnikat v ČR,
  • vysoké osobní vklady hotovosti do společnosti nebo vysoké dary v hotovosti,
  • účetní případy neodpovídající předmětu činnost daňového subjektu,
  • úhrady za dodávky zboží a služeb v hotovosti od subjektů, které zjevně nemohou disponovat takovým objemem peněžních prostředků,
  • postupné rozpouštění nelegálně získaných peněz (např. vysoké obraty v restauracích nebo obchodech, v nichž na základě znalosti místních poměrů není velký provoz apod.),
  • činnost společnosti bez zaměstnanců, nebo bez provozního zázemí,
  • obchody se subjekty z tzv. daňových rájů nebo s nekontaktovatelnými subjekty,
  • skutečným majitelem společnosti je jiná osoba, než je uvedeno v obchodním rejstříku

Pokud účetní při spolupráci s klientem narazí na jakýkoliv z výše uvedených faktorů, nebo dokonce jejich kombinaci, měla by danou osobu nahlásit na FAÚ. Tato povinnost hlásit podezřelé aktivity je v české legislativě zanesena už více než deset let a je důležité o ní nejen vědět, ale také ji dodržovat.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

    

Omyly a realita: Nepleťte si účetního s daňovým poradcem

Tisková zpráva a její ohlasy v médiích
Praha, 8. listopadu 2018

Mnoho lidí nerozlišuje mezi účetním a daňovým poradcem, podobně jako nevidí rozdíl mezi účetnictvím, daňovou evidencí a daňovým přiznáním. Účetní je pro živnostníka nebo malého podnikatele ten, kdo pomůže s daněmi, protože všechny související povinnosti bere v kontextu povinnosti platit daně. Všichni podnikatelé vědí, že musí evidovat příjmy ze své činnosti, přemýšlí nad tím, jaké výdaje jim sníží daně, aby v konečném důsledku byly co nejnižší. Jak je to tedy s těmi účetními, resp. daňovými poradci ve skutečnosti? Je pro vás tento rozdíl podstatný?

Více

Pro začátek je dobré vědět, že ne každý účetní je daňový poradce, a ne každý daňový poradce je skvělý účetní. Jsou to přirozeně rozlišené profese, které na svém významu nabývají s velikostí podnikatele a se složitostí obchodních transakcí. Pokud třeba nakupujete a prodáváte zboží prostřednictvím malého obchůdku, kvalifikovaný účetní vám bez problémů pomůže i s řadou daňových souvislostí, ač sám není daňový poradce. Možná ale dovážíte ojetá vozidla ze zahraničí, v ČR je prodáváte a současně poskytujete servis. V tomto případě už asi budete řešit více daňových otázek, ať už z daní z příjmů, tak i z DPH. Kvalifikovaný účetní vám tak většinou poradí, abyste se obrátili na daňového poradce.

Účetní vs. daňový poradce

Vzhledem k tomu, že malí podnikatelé většinou minimalizují počet zaměstnanců, účetní služby a daňové poradenství mají často domluvené formou externí spolupráce. Účetní poskytuje své služby jako podnikatel na základě živnostenského oprávnění „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence“, zatímco daňový poradce poskytuje daňové poradenství v souladu se zákonem o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců. Účetním k získání živnostenského oprávnění stačí naplnění všeobecných podmínek (dovršení věku, bezúhonnost a doložená praxe), zatímco daňový poradce získává oprávnění po absolvování několika profesních zkoušek a zapsáním do Komory daňových poradců. Celkový počet vydaných živnostenských oprávnění na vedení účetnictví se pohybuje v řádu desetitisíců, zatímco počet daňových poradců se v současnosti zastavuje někde pod hranicí pěti tisíc. V Komoře certifikovaných účetních je přibližně 10 % členů i daňovými poradci.

„Díky uvolněné politice vydávání živnostenských oprávnění a podpoře rekvalifikačních kurzů v minulých letech lze nyní potkat účetní „na každém rohu“. Proto bývá náročné najít opravdu spolehlivého a kvalifikovaného ekonomického poradce, který podnikateli rozumí, pochopí jeho business a je mu nápomocný. V tomto ohledu při hledání účetního doporučuji prověřit jeho reference a praktické zkušenosti spojené s dlouhodobostí na trhu. V neposlední řadě je vhodné si zjistit profesní vzdělání. Radím tak obracet se v první řadě na certifikované účetní, nejlépe na sdružené v Komoře certifikovaných účetních (KCÚ). Jen tak totiž klient získá profesionální služby kvalifikovaných účetních, za nimiž stojí profesní Komora,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Zdánlivá shoda, ve skutečnosti ale jiný obsah práce

Rozdíly mezi daňovým poradcem a účetním se objevují v samotném obsahu jejich práce. Účetní zpracovává účetnictví nebo daňovou evidenci a připravuje podklady pro daňová přiznání, zatímco daňový poradce sestavuje daňová přiznání a radí podnikateli v oblasti daní. Účetní, ač bezesporu v praxi často pomáhají podnikateli s daněmi, nemají sestavení daňových přiznání ve svém oprávnění. Tato činnost tak není zahrnuta v jejich profesním pojištění, které kryje jen rizika spojená s vedením účetnictví. Pokud však účetní, který není daňovým poradcem, ale deklaroval klientovi odbornou znalost, udělá chybu, přenáší se spor do občansko-právní roviny.

Může se tak zdát, že daňový poradce je pro podnikatele vhodnější, protože je pojištěný a v rámci své činnosti může klientovi poskytovat i služby spojené s vedením účetnictví. Přesto je dobré vědět, že ne každý daňový poradce je dostatečně kvalifikovaný účetní, protože velmi často vidí účetnictví pouze v rozsahu svého daňového poradenství a nikoliv v rozsahu, v jakém to požaduje zákon o účetnictví.

Výhody daňového poradce

Jedním ze zásadních faktorů při výběru poradce je pro podnikatele bezesporu cena za účetní, resp. daňové služby. Účetní jsou v tomto ohledu většinou levnější než daňový poradci, kteří na sebe přebírají daňová rizika související s poskytováním daňového poradenství. Proto je pro malého podnikatele nebo živnostníka výhodnější spolupracovat s účetním poradcem, nejlépe s certifikovaným, který je schopen být podnikateli ekonomickým poradcem, vést účetnictví, pomoci v souvisejících otázkách finančního řízení, vypořádat kontakt s úřady státní správy a kvalifikovaně připravit podklady pro daňové povinnosti. Účetní by tedy na rozdíl od daňových poradců měli být vnímáni jako finanční poradci. Spolupráce s nimi se pro klienta stává přínosnější než spolupráce s daňovým poradcem, který má své nezpochybnitelné místo ve větších firmách.

Výhodou spolupráce s daňovým poradcem je možnost odkladu podání daňového přiznání z příjmů o tři měsíce. Společnosti tuto možnost většinou vítají, malí podnikatelé jsou spíš rádi, že mají na konci března vše za sebou a mohou se v klidu věnovat svému obchodu. Daňoví poradci jsou větší odborníci v daních, protože jsou primárně zaměřeni na sestavení přiznání, kdežto účetní řeší věrný a poctivý obraz účetnictví. Nicméně laik je schopen tyto rozdíly rozeznat, až v případě, kdy nastane problém.

Naše rada na závěr: Pokud jste menší společnost nebo živnostník a chcete mít přehled o účetnictví, tj. vědět, jak si stojíte, doporučujeme spolupráci s certifikovaným účetním, který vám pomůže nejen se samotným účetnictvím, ale může být i vaším „finančním manažerem“. Řada z nich je již schopna poskytovat vzdálené služby, reportovat on-line formou tabulek a přehledů, které jsou pro podnikatele čitelnější a pro jejich rozhodování užitečnější než běžné každoročně odevzdávané účetní výkazy a přiznání. Pro větší společnosti je výhodné – a můžeme říct, že i nutné – spolupracovat s daňovým poradcem, který je expertem na daně, a zároveň mít i účetní, která vidí věci, jež klasický „daňař“ vidět nemusí.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

  

Nepodceňujte účetní závěrku, ne každá účetní ji dokáže správně sestavit

Tisková zpráva a její ohlasy v médiích
Praha, 3. října 2018

Účetní závěrka je pro někoho děsivá noční můra, pro jiného naopak možnost prezentovat své skvělé výsledky a silné postavení. Jaký je její význam a na co si dát pozor, se dozvíte z následujících řádků.

Více

Účetní závěrku je povinen sestavit každý, kdo vede účetnictví. Její vymezení a rozsah je různý. Záleží na velikosti firmy, kdy "Malá s.r.o." dělá zkrácený rozsah, protože není tak velká, aby musela mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Naopak plný rozsah musí udělat "Velká a.s.", protože je účetní jednotkou, která má vzhledem ke své zákonem předvídané velikosti povinnost nechat si účetní závěrku sestavit a ověřit auditorem.

Podobné rozdíly jsou také v povinnosti sestavit přehled o peněžních tocích, změnách vlastního kapitálu apod. Veškeré nuance v účetní závěrce však dokáže rozeznat pouze účetní, která s ní má zkušenosti. Proto je pro vás výhodné se obrátit na ty, které mají "vyšší" znalosti a zkušenosti.

Jaký je význam účetní závěrky?

Účetní závěrka je jedna ze zásadních a komplexních informací o podniku, které jsou dostupné pro širokou škálu uživatelů: stát, banka, věřitelé, investoři a samozřejmě i minoritní akcionáři. Díky ní totiž vyjde najevo, jak se společnosti vlastně daří. Jejím cílem je poskytnout informace nejen o výsledcích dosažených za dané období, ale také o stavu majetku a závazků společnosti.

Pokud jste jednatelem nebo majoritním vlastníkem, který řídí podnik, a podílíte se tím i na rozhodování, získáváte informace většinou pravidelně formou reportů nebo měsíčních výstupů z účetnictví. Přesto i pro vás je účetní závěrka důležitá, protože jen vy jste odpovědní za následující kroky, které z ní vyplývají.

Pozor je třeba dát na spoustu věcí

Je těžké vyspecifikovat, na co si dát při sestavování účetní závěrky větší pozor. Je to různé u malého vs. velkého podniku, obchodního nebo výrobního podniku, nepočítaje konsolidaci. Účetní závěrka rozhodně nepatří mezi ty snadné úkony, které lze zahrnout pod termín účetnictví, a jednoznačně mohu říci, že ne každý účetní umí bezchybnou účetní závěrku se všemi náležitostmi sestavit.

"Zejména je třeba si uvědomit, že je to komplexní dokument o podniku, v němž všechny informace mají svůj účel a jsou vhodně provázány. Proto doporučujeme spolupracovat s účetními, kteří zkušenosti mají, a vyvarovat se tak problémů v okamžiku, kdy nastává období sestavení," říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Účetní závěrka je obecnou povinností pro všechny, odborně řečeno, účetní jednotky. Bývá většinou v podobě tzv. "řádné", tj. jednou za 12 měsíců, kdy jejím zpracováním dojde k uzavření ročního účetního období. Společnosti, které obchodují na burze cenných papírů (emitenti), mají ze zvláštního zákona povinnost sestavovat také "pololetní" zprávy.

Samozřejmě mohou nastat i situace, např. vyplacení zálohy na podíly na zisku, kdy podnik musí sestavit tzv. "mezitímní" účetní závěrku, nebo dochází k podnikovým přeměnám, při nichž je sestavována "mimořádná" účetní závěrka v průběhu roku. Obsah účetní závěrky je vymezen v zákoně o účetnictví a v navazujících účetních vyhláškách dle typu účetní jednotky.

Odpovědný je statutární orgán společnosti

Seznámení a schválení finální podoby účetní závěrky probíhá na zasedání valné hromady, kterou dle zákona musí jednou do roka svolat statutární orgán společnosti. Statutární orgán (jednatelé, představenstvo aj.) nese obecně odpovědnost za účetnictví a z něho vyplývající účetní závěrku, tj. v ní prezentované výsledky.

Ke schválení účetní závěrky musí dojít nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetní období. Je-li tak účetní závěrka vypracována k 31. 12., musí být do 30. 6. svolaná valná hromada a účetní závěrka schválena. Pokud se tak nestane, nemůže být účetní závěrka zveřejněna a hrozí pokuta až do výše 3 % brutto hodnoty aktiv. Stejně tak nemůže být vyplacen podíl na zisku. Po tomto datu je možné vyplatit již pouze zálohu na podílu na zisku, a to na základě sestavení mezitímní účetní závěrky.

Nejpozději do konce roku následujícího konci účetního období musí být zveřejněna účetní závěrka v obchodním rejstříku, tj. do 31. 12. 2018 u účetní závěrky za rok 2017. Opět však závisí na typu účetní jednotky. Ty velké, auditované, musí tuto svou zákonnou povinnost splnit i o několik měsíců dříve, a to nejdéle do 30 dnů po schválení účetní závěrky, resp. jejím ověřením auditorem.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

    

 

Výhody a nevýhody externí a interní účetní

Tisková zpráva a její ohlasy v médiích
Praha, 15. srpna 2018

Řešíte, jestli si máte najmout externí nebo zaměstnat interní účetní? Máme pro vás pár tipů, které mohou vaše rozhodnutí zjednodušit.

Více

V posledních deseti letech dochází k pozvolnému poklesu účetních zaměstnaných na hlavní pracovní poměr, přesto poměr externí versus interní účetní zůstává zhruba stejný, tj. cca 1/3 je zaměstnaná ve firmě. Není možné jednoznačně určit, pro jak velkou společnost se vyplatí najmout externí účetní, nebo ji naopak zaměstnat interně.  Z logiky věci ale vyplývá, že pro velké firmy se většinou vyplatí interní účetní.

Ta je pro firmu výhodná nejen svou každodenní přítomností na pracovišti (vše s ní můžete řešit osobně, má větší přehled o tom, co se ve firmě děje, doklady a mzdové náležitosti řeší flexibilně během celého měsíce), ale i tím, že veškerý pracovní čas věnuje pouze účetním záležitostem vaší společnosti. Zároveň ve větších společnostech, kde jsou daná pravidla, pracovní postupy a jasně stanovená odpovědnost, již účetní není chápána jako „ta, která shání doklady”, ale jako kvalifikovaná síla pro zpracování výstupů pro vedení společnosti a státní správu.

Účetní práce je především o zpracovávání velkého objemu dokladů, které však nejsou přímo úměrné velikosti firmy. I malá firma o dvou zaměstnancích může mít více dokladů než větší o deseti. Obecně se ale v malých společnostech vyplatí externí účetní. Pokud máte více zaměstnanců, je často výhodnější najmout externí účetní právě pro zpracovávání mezd. Personální oblast je totiž poměrně velkou administrativní zátěží a mzdové účetnictví vyžaduje i speciální odbornost v dané oblasti. Tím, že si tuto nárazovou práci zajistíte externě, nemusíte vše řešit vlastními silami.

Dalším aspektem při posuzování je zastupitelnost. Pro menší společnost může být jediná účetní rizikem v případě její nepřítomnosti. Externí účetní kancelář tak může být dobrou volbou.

Externí účetní má své výhody, mezi které patří:

  • náklady na účetní software, školení, IT vybavení si platí sama a vy se tak nemusíte starat, jestli všechno funguje,
  • neplatíte jí pravidelnou měsíční mzdu, ale paušál nebo podle množství dokladů,
  • na vaši firmu nahlíží s větším nadhledem, její finanční management a rady, jak dále vaši firmu rozvíjet, tj. jestli na to máte, jsou realističtější,
  • je většinou pojištěna proti riziku nesprávného vedení účetnictví,
  • na mzdovou agendu, která je nárazová, ale složitá v krátkém časovém období, je dobré mít odborníka,
  • u zpracování všech dokladů budete mít větší jistotu, že vše bude včas bez ohledu na vnější okolnosti (dovolená, nemoc), protože vztah je na úrovni klient – klient, nikoliv zaměstnanec – zaměstnavatel,
  • neřešíte pojištění profesní odpovědnosti.

Kolik stojí práce účetní?

Finanční náklady na účetní, která je zaměstnaná, jsou pro firmy vždy vyšší než u externí. Na první pohled však nejde ani tak o plat, ale spíše o náklady, které jsou spojené se samotnou účetní pozicí. Ať už jde o notebook, telefon, školení nebo jen potřebu pevného pracovního místa (stůl a židle). Externí účetní má obvykle přesně stanoveno, za co odpovídá, a přesně ví, co potřebuje a co má dělat, aby úkol splnila. Nečeká tedy na zadání, čas si organizuje dle potřeb firmy a smluvních termínů. Její cena je různá, od měsíčních paušálů po ceny za položku/doklad nebo případně hodinovou sazbu. Odměna externí účetní se pak odvíjí od objemu zpracovaných dat a při jejich překročení si fakturuje více.

Celkově vás tak služby na externí účetní mohou vyjít levněji, přesto musíte být připraveni na to, že:

  • není součástí firmy a s její nepřítomností musíte počítat (některé externí účetní však do firem dochází dle dohody i několikrát do měsíce),
  • má více klientů, a proto odpověď na vaše e-maily nebo vyřešení vašeho požadavku nemusí být obratem,
  • vaše společnost může vyrůst tak, že vás po čase účetní může odmítnout, např. z důvodu nedostatečné kvalifikace či kapacity,
  • sdílíte s ní citlivá data o vaší společnosti a zaměstnancích.

Některé firmy jsou si však schopny zajistit a pořídit podklady do účetního systému samy. Účetní následně dělá pouze kontrolu a výstupy – typická je mzdová oblast, kontrola pro zpracování měsíčních DPH přiznání a kontrolních hlášení, případně měsíční závěrky. A na závěr pro vás máme ještě jednu radu. Ne každá účetní je opravdu dobrá účetní. Jedním z hledisek, které vám mohou napovědět něco o její kvalitě, jsou kvalifikace (certifikace) a samozřejmě reference.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

Jen 25 % účetních během dovolené opravdu odpočívá

Tisková zpráva a její ohlasy v médiích
Praha, 31. července 2018

Léto v plném proudu, všichni na dovolených... Ale jsou na ni opravdu všichni? Co třeba vaše účetní? Dokážete si představit, že si vezme 14 dní dovolenou nebo že bude absolutně offline? Vyděsila vás tato představa? Tak vás hned uklidníme - účetní si jen tak dovolenou vzít nemůžou.

Více

Na začátku prázdnin, kdy všichni využívají díky státním svátkům prodloužený víkend, účetním začíná doslova peklo. V tomto období je pro ně mnohem těžší shromáždit všechny doklady, protože ač dělá, co může, klienti jedou v prázdninovém modu a nad zákonnými povinnostmi mnoho času netráví. Zároveň už od ledna probíhají závěrky, jejichž ukončení často spadá na konec června. A na to hned navazuje zpracování mezd a čtvrtletníchDPH, což způsobí, že se účetní do konce července prostě nezastaví. Je tak pro ně logicky téměř nemožné si do začátku srpna pořádně odpočinout. V externích účtárnách zároveň panuje veliký stres, protože veškeré doklady klienti dodávají většinou těsně před termínem podání DPH a jen málokdy kompletní.

První možnost, kdy si účetní mohou oddychnout, je tak až po odevzdání DPH. Druhé období, kdy si účetní berou dovolenou, přichází na přelomu srpna a září. Tedy v době, kdy už se všichni pomalu vracejí zpět do kanceláří. Tím nejen pro účetní léto a dovolená končí. 

Sen mnohých účetní? 14 dní offline

Účetní profese je jedna z mála, kde je stálé připojení na internet a funkční mobilní síť „povinností“ i na dovolené. Podle posledních odhadů Komory certifikovaných účetních (KCÚ) je na dovolené mimo internetové připojení maximálně 25 % účetních. Pokud má účetní během své dovolené plnou zastupitelnost, může si dovolit nechat svůj notebook doma. Faktem ale zůstává, že jen málokterá účetní si troufne odjet na delší čas než týden. Tato profese prostě vyžaduje být spíš v standby režimu a mít všechno (mzdy, DPH) hotové dřív, než člověk vezme kufr do ruky. Vzít si tak dovolenou na 14 dní v kuse a být bez internetového připojení nebo telefonního signálu je tak pro většinu účetních jednoduše nereálné.

„Účetní profese je také na druhou stranu ideální prací pro freelancery. Díky postupné digitalizaci dokladů totiž mohou svou práci dělat takřka odkudkoliv a kdykoliv. Stačí mít jen internetové připojení. Pokud je klient zvyklý na online komunikaci a elektronické zasílání dokumentů, může si účetní svůj pracovní den uzpůsobit podle sebe, svých aktuálních možností a vlastně i počasí. Dovolenou jako takovou tak vlastně ani řešit nemusí,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Konec dovolené – nejasnosti v kontrolním hlášení

To, co s velkou pravděpodobností předčasně ukončí dovolenou každé účetní, je výzva k vysvětlení nejasností v kontrolním hlášení. Pokud totiž nemá externí účetní zastupitelnost a ani možnost na dálku ověřit správnost podaného hlášení, musí se do pěti pracovních dnů dostat k potřebným dokladům a podat reakci na výzvu. Jinak jí hrozí pokuta 30 tisíc Kč. Záskok tak samozřejmě vyřeší běžné dotazy klientů, ale nadstandardní situace, které nesnesou odkladu, již nikoliv. Ať už se jedná o výše jmenované kontrolní hlášení nebo kontroly související se mzdovou agendou. Zde sice existuje možnost termín posunout, přesto však jde o komplikaci, kterou musí účetní na dovolené vyřešit. V účetní profesi i díky GDPR platí pravidla podléhající mlčenlivosti a ochraně osobních údajů, a tak žádná zastupující účetní některé náhlé komplikace prostě vyřešit ani nemůže.

Účetní profese je tak obtížná nejen na odbornost, preciznost, časovou náročnost a trpělivost, ale také na schopnost umět odpočívat a dostatečně využít volné dny.

„Domnívám se, že účetní profese bude v budoucnosti pro více lidí zajímavější právě proto, že se postupně vytratí ten klasický pohled na účetní jako na osoby, které sedí celý den v kanceláři před počítačem a mezi šanony. Účetní budoucnosti je ‘smart’. Tedy účetní, která dělá svou práci hlavně proto, že ji baví a díky digitálním technologiím ji může dělat kdykoli a odkudkoli,“ dodává Libor Vašek.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

    

    

Účtování kryptoměn? Výzva pro účetní

Tisková zpráva a její ohlasy v médiích
Praha, 27. července 2018

Impuls pro účetní zabývat se účtováním kryptoměn daly firmy, které s nimi začaly obchodovat. V ČR je v současné době odhadem okolo 5 % společností, které kryptoměny zahrnují do svého účetnictví. V porovnání se zahraničím můžeme říci, že ve využívání kryptoměn patříme mezi nejpokrokovější země ve střední Evropě (mapa pokrytí), a to i přesto, že se rozdíly pomalu stírají.

Více

Základním předpokladem, jak dobře účtovat kryptoměny, je především osobní zájem samotných účetních. Účetní úprava totiž není jednoznačná a je potřeba stále hledat vhodné účetní postupy, ty jsou však časově náročné. Kromě osobního zájmu musí mít účetní všeobecný účetní přehled a dokázat se orientovat v nových technologiích. Vrhnout se do účtování kryptoměn tak není dobrým startem pro začínající účetní. Jednoduše řečeno, je to podobné jako např. při účtování nemovitosti. Když člověk neví, co je nemovitost a co k ní automaticky patří, nedokáže ji správně zaúčtovat. Účtování kryptoměn přináší účetním také více práce se samotným klientem. Je důležité ho pořádně vyzpovídat a zjistit všechny relevantní informace, které jsou pro účtování důležité. Kryptoměny jsou totiž z účetního pohledu součástí peněžních prostředků, tzn. zásobou a nelze je považovat za platidlo. V kontextu účetních závěrek pak jde o kryptoaktiva. Digitální měna tak není obecně finančním nástrojem, protože nevyhovuje definicím obsaženým v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS). Zjednodušeně řečeno to znamená, že jejím používáním nevzniká smluvní vztah. Pokud tedy účetní dělá závěrku kryptoměn, musí najít vhodné účetní řešení, které musí být uvedeno v příloze účetní závěrky. 

 
“Zachycení kryptoměn a dalších objevujících se kryptoaktiv v účetnictví není jednoznačné. Účetní pravidla je celosvětově nereflektují a neposkytují specifickou úpravu, nařízení či doporučení. Při volbě vhodného účetního pravidla je třeba vážit postavení subjektu, který pořizuje, a účel, proč pořizuje, a provést důkladnou analýzu existujících pravidel s cílem najít nejvhodnější řešení. V současnosti je nejvhodnějším účetní řešením zachycení kryptoměn jakožto zásob,” říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních (KCÚ).
 
Významným omezením při rozšiřování kryptoměn jsou státní restrikce 
 
Zásadní překážkou pro rozšiřování kryptoměn je jejich virtuální podoba a u některých typů i jejich “nedohledatelnost” (Monero, Dash apod.). Tento fakt samozřejmě nahrává myšlence, která má blízko k podezření z trestné činnosti. Argument “nedohledatelnosti” však neplatí u všech kryptoměn. U některých existuje tzv. blockchain, což je zjednodušeně řečeno “účetní kniha kryptoměn”. Bohužel i přesto nadále přetrvává názor, že ti co platí v bitcoinech chtějí okrádat stát. Opak je však pravdou. Většina firem, které obchodují v kryptoměně, o problémy nestojí a je jim jasné, že díky nim na ně kontrola z finančního úřadu vyjde dřív, než by musela. Jejich snaha o dobře vedené účetnictví je tak tlakem i na samotné účetní. Pokud se firma rozhodne platit v kryptoměně, stačí v rámci účetnictví nastavit způsob účtování dle druhu kryptomajetku, určit si druh kurzu a jeho přepočet, jinak vše probíhá v Kč (dle zákona o účetnictví). Podobné to je i v případě, že dojde k obchodování mezi firmami, kdy jedna platí kryptoměnou a druhá v českých korunách. Stačí nastavit shodu určením kurzu a začít klasicky účtovat.
 
I když v současné době máme cca okolo 1400 kryptoměn, k velkým změnám v účetnictví nedochází. Mimo oddělené evidence altcoinů není potřeba vést „jiné“ účetnictví. Na co se však musí účetní zaměřit, jsou podkladové materiály k samotnému účtování. U klasických kryptoměn stačí výpisy z peněženky nebo blockchainu. U kryptoměn, které nemají zápisy v blockchainu a jsou tak zcela anonymní, musí stačit např. čestné prohlášení. Zároveň je možné získat výpis z burzy. Ten je však často ve volně editovatelné excelové tabulce, což v případě dokazování její pravosti představuje náročnou situaci. Z určitého pohledu může nastat problém také v setkání různých účetních systémů. Celá myšlenka kryptoměn je totiž nezávislá na státu a v okolních zemích se účtuje odlišně. Tento fakt tak může přinést určité nepříjemnosti. Také účetní programy mají z pohledu účtování kryptoměn své slabé místo - pouze dvě desetinná místa. To např. u bitcoinů, které se dají dělit až na osm desetinných míst, a vzhledem k jejich hodnotě (1 btc cca 7 tis. USD), nejsou zanedbatelná místa. Celý problém se dá řešit zástupnou evidencí, přestože nejde o úplně ideální řešení. Ve stádiu vývoje jsou sice aplikace na stahování pohybů na burze do účetních programů, ale jejich plošné využití je ještě v daleké budoucnosti.
 
Účtování kryptoměn je pro účetní sice časově náročnější, ale o to zajímavější. Spojuje se v něm nejen „klasická“ účetní odbornost, ale i znalost burzovních a investičních trhů. Kryptoměny jsou tak pro některé účetní zajímavou výzvou.
 

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

    

Být smart účetní není těžké, přestaňme se bát...

Tisková zpráva a její ohlasy v médiích
Praha, 22. března 2018

Účetní profese je náročná na čas a znalost legislativy. Přesto pouze 50 % účetních využívá možnosti, které nabízí zjednodušení jejich pracovních úkonů. Mezi ty patří např. cloud jako místo pro ukládání dokladů (ten využívá zhruba třetina účetních) nebo robotizované softwary na faktury, které mohou ušetřit až 40 % času při následné kontrole dokladů. Důvodem nevyužití “smart” řešení v účetní praxi je tak nejen strach o bezpečné uložení dat, ale i neznalost možností, které současné softwary umožňují. Také obava vedení firmy, která se brání implementaci nových věcí, často stojí proti procesu digitalizace účetnictví. 

Více

Ve využití IoT v účetnictví Česká republika za okolními státy pokulhává

Přestože dnešní doba vyžaduje být čím dál více digitálně gramotný a vše zjednodušovat díky digitálnímu přenosu a sdílení dat, zhruba 80 % lidí nadále důvěřuje tištěným dokladů. Česká republika není v porovnání s okolními zeměmi výjimkou. Přesto se při hlubším zkoumání možností v rámci digitalizace účetnictví nacházíme na konci pomyslné tabulky ve využívání internetu věcí (IoT). Důvodem je především složitá česká legislativa a tím i nemožnost propojení účetních softwarů se světem. 

Účetní 21. století je ajťák i poradce zároveň

Již dnes je jasné, že běžný účetní software na vše, co účetní potřebuje, nestačí. Naštěstí už ale existují aplikace na vytěžování dat z faktur, které účetním zkrátí čas při přepisování údajů z dokladů (98 % účetních by se tohoto úkonu rádo zbavilo). Účetní 21. století tak již není osoba, která shromažďuje a přepisuje údaje z dokladů. Je to profesionál, který pracuje s reálnými daty a zároveň je poradcem vedení společnosti. Obava, že účetní díky digitalizaci ztratí své místo, je neopodstatněná. Právě naopak. Účetní budou mít díky smart technologiím více času a tím budou moci rozšířit portfolio svých nebo firemních klientů. Tím jim budou schopni poskytnout vyšší přidanou hodnotu za službu, která bude zabalená do spojení „účetní služba“. 

Příklad z workshopu “Digitalizace v účetnictví” z 18. dubna 2018 k časové náročnosti při zpracovávání 100 přijatých faktur. První účetní faktury zpracovala „ručně“ za 150 minut, druhá „ručně“ za 210 minut, avšak automatizovaný systém k vytěžování dat z faktur, který je vystaven na umělé inteligenci ušetřil až 50 % času (byl schopen rozšifrovat i zmuchlanou fakturu). Jde přitom o systém, který se neustále učí a zpracovávání zrychluje a zkvalitňuje.

„Mezinárodní federace účetních (IFAC) uvádí jako jednu ze tří výzev pro účetní profese nejbližší budoucnosti schopnost adaptovat se na nárůst požadavků z oblasti IS/IT. Kvalifikovaný účetní musí být schopen využívat přednosti informačních nástrojů vč. případné umělé inteligence, a zároveň si být vědom jejich záludností a rizik,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Účetní tak musí přijmout nové změny, jinak za 5 až 10 let nebudou mít práci. Umělá inteligence totiž zvládne 80 - 90 % dokladů zpracovat a zaúčtovat sama. Důležité při tomto kroku je umět se spolehnout na data. Tedy na software, který je pro dané účetní úkony vytvořen. Významnou roli pro účetní tak hraje příznivé uživatelské prostředí a využití softwarových řešení, které jsou otevřené novým aplikacím.

Budoucnost účetních je tak v cloudu, v němž si účetní volí nástroje, které sama aktuálně pro svou práci potřebuje. Digitalizace účetnictví tak následně přinese zrychlení práce, konec účetních šablon, snížení chybovosti při zadávání dat do systému a větší přehled v účetních operacích pro klienta i účetní. V neposlední řadě bude také znamenat úsporu času.

Ohlasy na tiskovou zprávu v médiích

    

    

Vyplatí se začít podnikat jako OSVČ, nebo si založit rovnou s.r.o?

Odborný článek, www.kurzy.cz
Praha, 15. března 2018

Někteří začínající podnikatelé stojí často před otázkou, zda si založit s.r.o., nebo začít podnikat jako OSVČ. Obě možnosti mají své výhody i nevýhody.

Více

Mezi nejčastějšími důvody, proč lidé zakládají s.r.o., je vize budování značky, kterou lze v budoucnu prodat. To OSVČ může jen těžko, protože s ukončením živnosti končí i jeho „firma“. Na druhou stranu si OSVČ může ze svého podnikání brát finanční prostředky pro svou osobní potřebu, a to bez omezení. Společník s.r.o. má tuto možnost pouze jako zaměstnanec, což je pro něho do jisté míry nevýhodné. Případně si po skončení účetního roku a schválení závěrky může vzít podíl na zisku. Také vedení daňové evidence je pro OSVČ levnější a díky snazším operacím při uzavírání roku i jednodušší. OSVČ si tak často daňovou evidenci hlídají samy, aby prokázaly skutečné výdaje, nebo uplatňují výdaje procentním paušálem, jehož výše se odvíjí od druhu živnosti. Daňové přiznání tak mají rychle a levně vyřešené.

Pozor na fakturace do zahraničí

Pokud však OSVČ začne fakturovat do zahraniční, případně její roční obrat přesáhne 1 mil. Kč, je povinna přihlásit se k platbě DPH. Z toho vyplývají povinnosti jako u společnosti s.r.o. Musí tak průběžně sestavovat přiznání k DPH, podávat kontrolní hlášení, vést daňovou evidenci pro účely DPH, a to i v případě, že na konci roku bude v rámci zpracování přiznání k dani z příjmů uplatňovat výdaje paušálem. 

Společnosti s.r.o. vedou podvojné účetnictví. Z toho důvodu si většinou platí účetní, protože pro vedení účetnictví jsou nezbytné nejen dostatečné znalosti a praxe, ale i odpovídající software. Samozřejmě je možné využít online účetní programy a aplikace, avšak finální kontrola by vždy měla připadnout zkušené účetní. Podnikatel se tak „nemusí“ starat o další věci, zjednodušeně řečeno „předává pouze doklady“. Účetní se v s.r.o. stává „členem“ týmu. Dává podněty ke směřování firmy, protože přeci jen lépe „vidí“ do účetnictví. 

S.r.o. se tak vyplatí pro ty, kteří chtějí budovat firmu, pro OSVČ, které se sdružují v „partě“, která se věnuje stejné věci. Dojde totiž ke snížení jejich nákladů a zároveň se stávají firmou na trhu. Veškeré legislativní požadavky vztahující se k účetnímu vedení firmy pak hlídá a kontroluje účetní. Ta navíc, pravidelně podává i kontrolní hlášení, je-li firma plátce DPH. S.r.o. má tak smysl pro podnikatele, kteří chtějí být silnějšími partnery ve svých obchodních stycích.

 

< | 1 | 2 | 3 | 4 | 5...7 | 8 |
                               

 

 

 

 

Skočit na začátek